Odpověď panu Czaschovi, je to zároveň podrobněji zpracované stanovisko – související s dotazy v rámci voleb do krajského zastupitelstva Moravskoslezského (Olomouckého ) kraje v listopadu 2004:

Ad 1/

Stát nemá na výstavbu přehrady v Nových Heřminovech, na přehradu nikde v Česku. Takže by se mohlo zdát, že jde tentokrát opět o bouři ve sklenici vody. Tedy nejde o nic. Problémem ovšem je uvažovaná přehrada zmiňovaná již ve Státním vodohospodářském plánu ( snad už od 60.- let ) pro oněch necelých 300 obyvatel obce. Její možný rozvoj pochopitelně tento plán – omezuje. Ne-li zcela zabraňuje. ( Jinak víme o tom, že první úvahy o přehrazení úzkého profilu řeky Opavy v těchto místech, se objevily již na počátku 20. století )

Tady musím udělat drobnou divagaci od tématu: otázku nám poslal pan Czasch, známý bojovník proti korupci. Projekt pana Czasche – revitalizace celých Jeseníků za cca 50 miliard korun českých je totiž pro Stranu práce větší prioritou než výstavba přehrady, která má pouze jedinou funkci – ochranu proti povodním na řece Opavě.

Kromě miliard, které bude SP požadovat ze státního rozpočtu, půjček či peněz ze strukturálních fondů směřujících do Moravskoslezského kraje – které budou definovány v našem volebním programu do voleb krajského zastupitelstva našeho kraje, podporujeme jako SP projekt pana Czasche.

A tu, jak je známo, nikde tato akce – výstavba retenční nádrže na řece Opavě – není.

Otázka tedy nestojí jste-li pro přehradu či nejste. Ale jaké priority v investiční výstavbě umístěné do našeho Moravskoslezského kraje máte ? A pak je odpověď jasná – protože žádná soukromá firma tuto stavbu nepostaví.

O této stavbě prostě neuvažujeme. Hotovo.

Nu, ale musíme se vrátit k lidem. Těm co v Nových Heřminovech bydlí a těm pod nimi v Krnově, Opavě apod., kteří budou znovu vytopeni až přijde opět velká voda. A ta přijde – o tom ať nikdo nepochybuje – je jen otázkou času kdy.

Věřte, že toto téma je pro mne skutečně radostné. Ono není od věci říct, že jsem prošel výběžek Ašský, Frýdlantský, Šluknovský, Broumovský, Osoblažský, Prahu, Brno, Olomouc, desítky bývalých okresních měst, mám durch prochozeno, prostě po té naší republice už 30 roků chodím, ale samozřejmě, že ji neznám tak dokonale, jak tuto moji rodnou hroudu. Víte, že jsem se v Krnově narodil, tata mi o profilu, kde by se měla tato přehrada stavět řek´, už někdy v mých 16, 17 letech; v Kunově v LDN mi zemřel děda, na levobřežního náhonu řeky Opavy v Kravařích to zalilo i mé tamní příbuzné. Stovky kilometrů mám zde projito. Není snad silnice, po které bych zde alespoň jednou nejel. To není nepodstatné – drtivá většina ministerských úředníků nikdy v Nových Heřminovech nebyla.

Přehradní nádrž jejíž jediným důvodem dnes – ke stavbě, je zabránění povodním ( suché poldry a jiná opatření nahrazující přehradní nádrž nebudou plnit v této krajině tak efektivní opatření na zabránění povodním jako to může dokázat přehrada ) v povodí pod nádrží a částečně i pod ní, tedy nejdřív musí mít někde velmi silnou loby – zájem, aby byla postavena. A zde silný a trvalý hlas ze zastupitelstev Opavy a Krnova – případně obcí ležících v nivě řeky či v její inundační zóně – příliš slyšet není.

Proto – změní-li se tato situace – třeba komunálními volbami v XI/ 2006 či nedej bože další povodní, začne-li zespoda – od lidí pod Novými Heřminovy znít tvrdý tlak na výstavbu přehrady, bude chtít SP takto vzniklou situaci řešit takto:

Všem majitelům obydlí v obci bude ze státního rozpočtu ( vyvolané náklady v rámci výstavby přehrady ) poskytnuta kompenzace za jejich majetek ve výši 8 – 11 milionů Kč ( peníze na koupi nového pozemku, případně zahrádky, výstavbu nového rodinného domu, náklady stěhování, částečně i nový nábytek, případně přestěhování kdekoli si majitel vyvolí, apod).

Tato kompenzace ( náklady na výstavbu přehrady se tak zvýší cca o třetinu až polovinu ) je dostatečně vysoká k tomu, aby se každá rodina, domácnost – bez finančních starostí přestěhovala na jakékoli místo v Česku ( již dnes některé obce mohou nabídnout případným vystěhovalcům z Nových Heřminov pozemky pro výstavbu rodinného domku ). Pokud někdo vlastní v obci rodinný domek přesahující tuto námi navrhovanou kompenzaci – musí být tato navýšena na hodnotu soudního odhadu objektu plus 25% (počítanou pro lokalitu, kde se neuvažuje se zatopením území ). Veškeré nemovitosti určené k podnikání dnes v obci budou kompenzovány majitelům hodnotou trojnásobku aktuálního soudního odhadu se stejnou podmínkou jako definujeme pro rodinné obydlí.

Tomuto říkáme veřejný zájem cosi kdesi vystavět.

Stát musí zaplatit všem cenu za vykořenění. Za vytržení z rodné hroudy. S takto námi navrhovanými kompenzacemi by měli souhlasit všichni obyvatelé. Pokud ani přesto nebudou souhlasit s takto státem poskytnutými kompenzacemi ( individuální smlouvy se všemi dotyčnými ) lidé v obci, přehrada se stavět nemůže. Občané níže po řece se s tím musí smířit a po takto vykonaném průzkumu v obci – pokud budou tyto velkorysé – oprávněné kompenzace občany zamítnuty, musí dojít k přehodnocení územního plánu, státního vodohospodářského plánu, přehrada musí být z těchto dokumentů vymazána. Stavební uzávěra ( platící od třiašedesátého roku ) přestane v obci navždy existovat.

Věnovali jsme se tomuto problému podrobněji také proto, že obdobně bude chtít Strana práce řešit i podobné otázky spojené s veřejným zájmem, zájmem státu apod.

A v našem kraji máme podobnost na Karvinsku. Ne možná všichni si pamatují kde leželo historické město Most, ne všichni ho tehdá navštívili a případně byli v dnešním Mostě – a vědí, co je na místě historického města.

Tuto šílenou daň těžbě uhlí zaplatil stát a znovu stát musí kompenzovat všechny ty, kteří na majetku či zdraví utrpí těžbou černého uhlí u nás v OKR.

Tedy podobná výše 8 – 11 miliónů korun pro všechny ty podél Olše i jinde na Karvinsku, pod kterými je ještě uloženo naše černé zlato. Pozemků je dostatek pro všechny, kteří by tuto kompenzaci přijali – tak, aby uhlí mohlo být vytěženo a my se mohli rozumně připravovat na přeměnu našeho kraje. Předpokládáme, že max. do 30 let bude uhlí vytěženo ( tak jako se 30. VI. 1994 uhlí přestalo těžit po 212 letech v Ostravě, bude tomu jednou všude na naší Zemi ) i tady, a všichni lidé by měli mít postupně obydlí na místech bezpečných jak důlním vlivům, povodním, případně dalším.

Že všechny ty kompenzační peníze mohou velmi pomoci i ekonomice regionu to je jistě – věříme – všem jasné.