MUDr. Roman Jelínek,  * 29.6.1955,  bytem: Kopřivnice, e-mail: roman.jelinek@worldonline.cz

Okruh č.I

Původní povolní – pokud budu citovat zákoník práce, tedy povolání, kterým jsem se poprvé živil, tak musím napsat pomocný dělník u Průmyslových svateb. Můj otec vystudoval teologii a jako takový jsem měl zákaz studia na vysoké škole. Proto jsem musel k lopatě.

Současné povolání – lékař, se specializací v oboru chirurgie II st ( od roku 1981 ). Se zaměřením na traumatologii (úrazová chirurgie), nyní mám privátní praxi na chirurgické ambulanci v Příboře. Jinak dále spolupracuji s okolními nemocnicemi zejména NsP Bílovec, kde operuji nejčastěji,  dále mám služby na RLP ( Rychlá lékařská pomoc).

Dále pracuji jako jeden z vedoucích odborných poradců lékařského grémia pro výživu ve firmě distribuující potravinové doplňky (tato sdružuje kolem 2 tisíc lékařů), v tomto směru se věnuji i publikační činnosti.

Jsem 26 let stále aktivní sportovec a běhám na celostátní úrovni orientační běh, nyní již veteránské kategorie.

Nyní se asi 1 rok věnuji jezdectví a podílím se aktivně na práci koňského útulku ve Velkých Albrechticích na Novojičínsku.

Politická minulost: na studiích jsem vstoupil do KSČ, proč? Dnes s odstupem času mohu říct z hlouposti, nechci tím omlouvat svoji mladistvou naivitu, ale konec konců i špatná zkušenost je taky zkušenost. Nicméně jsem v této straně žádnou kariéru nedělal a jako řadový člen jsem se věnoval zejména sportu a později medicíně. Společně s koncem režimu jsem skončil i s KSČ.

Politická současnost: Jsem členem městského zastupitelstva v Kopřivnici (bezpartijní, původně navržená SNK)

Nyní kandiduji za stranu, která má ve svém politickém programu (viz.www.stranaprace.cz) v bodě 19 zakázat komunistickou stranu.

Nyní nejsem členem žádné strany a již nikdy v žádné straně nechci být. Jedna zkušenost mi stačí.

Důvod kandidatury? Zejména proto, že nechci být jen kritikem současné situace, která se mi vůbec nelíbí, ale chci sám pro to něco udělat. V současné době se dělají  politická rozhodnutí a lidi na to doplácejí. Zejména mě trápí situace ve zdravotnictví, školství. Novojičínsko je na okraji zájmu vládnoucí garnitury, což se projevuje zejména stupňováním pragocentrismu.  Strana práce mi nabídla kandidaturu a pro mě je její program nejlepší. Myslím si, že mám dost velké zkušenosti a znalosti zejména v oblasti zdravotnictví a sociální politiky. Mám zkušenosti s podnikáním, se státním sektorem a v minulosti jsem prošel i celou řadu dělnických profesí, včetně těžkého průmyslu. Chtěl bych se zapojit do práce „Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku“ Konec konců názory předsedy výboru sleduji dlouhodobě  ve Zdravotnických novinách, kde jsou publikovány. Situace ve zdravotnictví je značně špatná a myslím si, že vím jakým směrem by se zdravotnictví mělo dát.

Jaká další zaměstnání bych si nechal? Nadále bych provozoval chirurgickou ambulanci v Příboře, i když již omezeně. Jako lékař nemohu dlouhodobě přerušit praxi. Neměl bych se pak kam vrátit kdybych v politice neuspěl.  Myslím si, že pokud je politik existenčně závislý pouze na politice, stává závislý na své funkci a z toho pak pramení snaha za každou cenu udržet se v nějaké té funkcičce svazuje svobodu v rozhodování.  Navíc při každodenní práci se střetávám s lidmi a s nimi mohu konfrontovat svoje názory. Nejhorší je zůstat odtržený od skutečnosti. To by si měli mnozí politici uvědomit. Na druhou stranu však politika vyžaduje profesionální přístup a proto jsem si vědom, že moje medicínská profese by byla až na druhém místě.

                                                                                                   Karel a Já

Okruh II. o Novojičínsku

Novojičínsko  je průměrně průmyslově rozvinutý region s velkým potenciálem v zemědělství a cestovním ruchu, umístěný v komunikačně významné spojnici Moravské brány.

Co mě trápí nejvíce:  nezaměstnanost, korupce na všech úrovních a vysoká kriminalita.

Jaké jsou tři klady a tři zápory Novojičínska:  Za největší problém považuji izolaci regionu, která je důsledkem reálného pragocentrismu. Důkazem toho je nezájem centra podporovat investice v tomto kraji. Velmi se mě dotkla nezdařená privatizace Tatrovky a jako kopřivničan se s jejími důsledky setkávám na každém kroku. V neposlední řadě je to stále nedořešená infrastruktura, která diskriminuje tento region před dalšími v očích potenciálních investorů.

Nejvíc si vážím zdejších lidí, že to nevzdávají. Lidé v tomto regionu mají dosti vysokou odbornou kvalifikaci, proto jejich potenciální využití je velmi vysoké, což je pak někdy slyšet z úst představitelů západních firem. Nádherná krajina – Beskydy, která je však cizincům málo známá.

Co pomůže obyvatelům Novojičínska k lepší prosperitě: Zejména je to eliminace pragocentrismu. Nedokončená a nepovedená restrukturalizace hutního a uhelného průmyslu je další brzdou rozvoje zdejšího regionu. Zde se pokusím iniciovat změny, které alespoň trochu by mohly pomoci tento někdy již nevratný stav – napravit.

Jak toho dosáhnout:  Nejen do Novojičínska, ale i do celého Moravskoslezského kraje se musí radikálně zvýšit investice na urychlené dobudování technické infrastruktury, sociální infrastruktury a podporu cestovního ruchu. Moravskoslezský region ( do kterého Novojičínsko patří ), který je vybudován na základech hutního a uhelného průmyslu,  se neobejde bez mnohamiliardových dotací ze státního rozpočtu a z rozpočtu EU, pokud chceme jeho rozvoj.

                                                                                                       Orientační běh

Okruh III. – sociální politika a zdravotnictví

 Co je největším problémem zdravotnictví: Zdravotnictví se řítí do obrovské krize a nikdo to nechce vidět, neustále se nic neřeší a problémy se odkládají. Způsob financování je katastrofální a mnohdy podléhá osobním zájmům některých skupin, které toto financování ovlivňují. Absolutní neprůhlednost způsobu financování, nevyváženost, množství pojišťoven, bez zpětné kontroly, vede pak k nalévání peněz do kolosu, který se takovýmto způsobem nedá ufinancovat. To pak vede nejrůznějším pochybným regulačním mechanizmům, které nemají zpětnou vazbu a jsou jen jakýmsi sankčním opatřením. Množství pojišťoven zvyšuje na jedné straně výdaje, na množství řídícího aparátu a na straně druhé se musí vybrané peníze neustále přerozdělovat, protože každá pojišťovna má jinou skladbu pojištěnců ve smyslu „ekonomické náročnosti“. Schází koncepce zdravotnictví, opak se stává, že se nemocnice předhánějí v počtu některých výkonů a jiné, tzv. „nevýhodné“ zůstávají na státní sektor, což pak vede k zadlužování těchto nemocnic. Chybí standardy... problémů je celá řada.

Na druhé straně sami pojištěnci nemají přehled, jak je s jejich penězi nakládáno. Nejsou ani motivováni k nějakému šetření, často se vykonávají zbytečná a opakovaná vyšetření, spousta léků končí v popelnicích.

Ne posledním problémem je obrovský nedovýběr pojistného. To zase diskriminuje samotné pojišťovny. Tím vzniká tento začarovaný kruh, který se však již začíná podobat spirále, která se řítí do propasti.  

                                                                                                             V práci - operace

Jak lze české zdravotnictví „vyléčit“? Něco jsem už naznačil výše. Základem je vtáhnout do celého procesu toho, koho se to nejvíce týká. Tedy samotného pojištěnce – pacienta. Jako nejschůdnější v současné době se mi jeví forma tzv. „osobních účtů“. To znamená, aby každá občan měl možnost pravidelně, minimálně však jednou za rok si zkontrolovat kolik „utratil“ za svoji zdravotní péči. Tedy co si který lékař na něj vykázal a za co. Tím se zamezí možnosti falešného vykazování ze strany lékařských zařízení. Současně bude mít pojištěnec přehled, kolik peněz bylo na jeho účet odesláno. Tím se zase předejde možnosti neplacení pojistného ze strany zaměstnavatelů. Aby to však k něčemu bylo, musí být pojištěnec motivován k šetření. Pokud tedy bude šetřit, bude mít určité bonifikace (možností je mnoho – lázně, nadstandardní péče pro rodinné příslušníky...)

Je zbytečné, aby bylo tolik pojišťoven, stačí jedna, maximálně 2 pojišťovny, které by jako státem garantované participovali na základní péči o obyvatele. Ostatní pojišťovny by již zajišťovaly nadstandardní péči a byly by komerčního charakteru.

Je nezbytné konečně dopracovat koncepci zdravotnictví, dořešit síť zdravotních zařízení, nejen co se týče počtu lůžek, ale i s odborným zaměřením jednotlivých nemocnic. Je nutná úzká provázanost privátního a státního sektoru, jen tak je možné zajistit kvalitu a odbornou úroveň pracovišť.

Je zcela nedostatečně řešena otázka tzv. následné péče, sociální péče, léčebny pro dlouhodobě  nemocné, ponemocniční rehabilitační, ošetřovatelská péče. To vše suplují mnohdy nemocnice tzv. akutními lůžky, což enormně zdražuje celý sytém.

Nastínil jsem jen některé body, je toho velmi mnoho, ale pokud nebude konečně vypracovaná nějaká rozumná koncepce, tak budeme pořád přešlapovat na místě a systém se celý zhroutí. Klasickou ukázkou je poslední období.  Ministerstvo zdravotnictví neví co se zadluženými nemocnicemi. Tak je převede na kraj, kraj začne situaci řešit, vloni na podzim řešení odsune na letošní jaro a letos na jaře řekne, že to nechá na příští zastupitelstvo… A jsou 2 roky ztracené.  

                                                                                             Orientační běh v Českém ráji 

Recept na snížení nezaměstnanosti: V tomto směru sice nejsem zase takový odborník, abych radil co a jak, ale jedno vím zcela jistě. Pokud se nebude do tohoto regionu investovat, tak tu nezaměstnanost stále poroste. Pokud nebude dobudovaná technická infrastruktura, tak sem žádný investor nepřijde. Jedna z možností je také podpora turistiky v tomto regionu a mě velmi oslovil jeden z návrhů Strany práce – vybudovat v Moravskoslezském regionu obrovský zábavní park  středoevropského charakteru. To by také znamenalo podporu drobného podnikání, služeb a všeho ostatního co s tím souvisí. Jen velmi stručně – protože je to část volebního programu SP do krajského zastupitelstva. Jde o český projekt pro středoevropský prostor umístěný v Moravskoslezském kraji, kompetentní vysvětlení k tomuto zásadnímu projektu podává náš lídr na krajské kandidátce.

Kdo za to může?  Dnešní parlamentní strany, které tu vládnou 15 let. Samozřejmě musíme vzít v úvahu i předchozí období, ale to co se děje dnes je bohužel taky  strašné. Je otřesné, že nikoho z dnešních parlamentních politiků nevzrušuje prohlubující se zadluženost (která je nyní téměř 600 miliard Kč a při započtení garancí za úvěry se pohybuje kolem magického 1 bilionu korun) . Jakoby nikoho nezajímala vzrůstající nezaměstnanost , celá řada korupčních afér, nepovedených privatizací…, to vše je nelichotivou vizitkou nynějších parlamentních stran. Obrovskou ostudou je zejména již výše zmiňovaná nepovedená privatizace Tatrovky, která se dá přirovnat k likvidační politice tohoto významného závodu Novojičínska. Tím bylo uvrženo do chudoby tisíce rodin. Zbytečně.

                                                                                              Orientační běh - v cíli