Stanovisko Strany práce k referendu o ústavní smlouvě Evropské unie
Než se vůbec dostaneme k jádru problému, musíme si říct – proč vůbec referendum – nestačilo by jen to co dnes máme – tedy jakýsi text ústavní smlouvy EU schválený jejím parlamentem? Toto je čistě politická otázka a my říkáme – ne, europoslanci nemají dostatečně silný mandát, aby – možná na velmi dlouhou dobu, sami schválili základní pravidla pro chování 450 000 000 obyvatel v Evropě ( do budoucna možná ještě většího počtu ).
Abychom se tedy vůbec dostali k relevantní diskusi o tom, jak hlasovat v referendu, Strana práce říká – ANO referendu o schválení ústavní smlouvy EU; takovéto referendum musí být i v České republice.
Nyní by stačilo za Stranu práce říct, že tato neparlamentní strana bude hlasovat ( její členové a případně její příznivci) v referendu pro. Nebo bude hlasovat proti.
Bylo by to však určitě málo co bychom chtěli voličům naší země říci. Navíc i my chceme přispět do diskuse o této otázce.
1/
Strana práce – na rozdíl od některých jiných politických subjektů ( víme o nich a plně je respektujeme, měli by – jako demokraté, však zvážit svůj postoj ) v této zemi, plně respektuje výsledky referenda, v němž voliči této země rozhodli o vstupu do tohoto společenství států. Zároveň chceme připomenout neobjektivním eurooptimistům to, že z celkového počtu voličů, kteří měli právo se účastnit tohoto referenda u nás – 8 259 525, hlas pro dalo 3 446 758 občanů Česka, což je 41,73% z celkového počtu voličů.
4 812 467 voličů naší země u tohoto referenda nebylo nebo nedalo svůj hlas pro ( což je z matematického hlediska irelevantní ). Co je k tomu vedlo se Strana práce může jen domnívat, protože žádné sociologické průzkumy na toto téma zpracovány nebyly či nejsou veřejně k disposici. Strana práce výsledky tohoto referenda však plně respektuje – protože z celkového počtu voličů 53,96% odevzdalo platný hlas. Takovéto referendum ( volba ), tak pro nás je v demokracii nezpochybnitelné. Viz naše teze nové ústavy našeho státu.
Budeme – pokud nám to bude v této zemi umožněno, tato čísla vždy uvádět, abychom lidem otevírali, vnášeli více světla do zkorumpované informační politiky českých médií
( matematicky prostě platí, že více občanů – skoro o jeden a půl milionu, nedalo své pro našemu vstupu do EU, s touto pokorou k faktům by se dnešní naši oficiální politici měli chovat ).
2/
Nebudeme zde podrobněji rozebírat o čem to vlastně referendum bude o ústavní smlouvě o ústavě či o smlouvě o založení ústavy pro Evropu ( což je naprosto nepřijatelný termín; připomínáme, že Evropa jako kontinent na východě končí na Urale a takto vymezený nějaký smluvní útvar států patrně nikdy nebude existovat, bruselští byrokrati by si neměli dovolovat přivlastňování termínů, na které nemají právo; NIKDY ). Je to prostě jen trochu pozoruhodné, že politici euroinstitucí a jejich úředníci nenazývají onen inkriminovaný text Ústavou Evropské unie. Což by bylo jednoznačné definitivní nezpochybnitelné, pro všechny občany jasné.
Protože kupodivu všechny členské státy EU mají své ústavy ( jiný termín používají ve Švédsku, Německu, své právní specifikum má pochopitelně UK )…
Nu, a tady Strana práce nalézá pro ni jeden kategorický, zásadní argument pro své výsledné doporučení. Ústava společenství 25 států v Evropě nemůže být text pro europolitiky a jejich úředníky, nýbrž pro všechny obyvatele těchto států. Strana práce tvrdí, že 8, 2 mil. voličů v České republice nezná dostatečně Ústavu České republiky. A to přesto, že vlastní text naší ústavy je poměrně konzistentní, přehledný, srozumitelně nezašmodrchaný, psaný poměrně pěknou češtinou. Navíc je to text –délkou nesrovnatelně kratší, než je text euroústavy, která půjde do referenda. Strana práce považuje fakt, že – podle našeho odhadu ani polovina z voličů Česka nemá doma SVOU ÚSTAVU, za fatální ( nebo ani nemají doma počítač s možností připojení na internet, tak že si ji mohou kdykoli tímto způsobem nalézt ). Je to zdánlivě odtažité téma od otázky, kterou nyní diskutujeme, ale Strana práce naopak tu skutečnost neztotožnění se voličů se svým státem fakticky dokazatelné tím, že většina českých voličů nemá kdykoli k disposici pro své osobní účely SVOJI ÚSTAVU, považuje za strašně špatné, toto my prostě považujeme za obrovský problém demokracie našeho mladého 12-letého státu.
Soustava českého práva není nekonečná – je to ucelený soubor zhruba 6 000 zákonů. Občanská otázka proto legitimně zní – který jediný zákon ve své zemi by občan měl alespoň znát. Je vůbec nějaký takový – který by mělo znát veškeré české občanstvo? Možná, že není třeba znát ani jeden zákon ve své zemi, řekne někdo.
Strana práce imanentně svým politickým programem říká – alespoň ústavu své země by měl KAŽDÝ občan republiky aspoň obrysově znát nebo mít osobně soukromě kdykoli k disposici ( otázkou druhou, kterou zde nebudeme nyní řešit je – zdali by mu to stát neměl umožnit či víc – zajistit ).
Strana práce tedy tvrdí, že Češi dnes neznají dostatečně ani svou vlastní ústavu ( natož tak všichni občané starší 15 let ).
3/
Naprosto nerelativně říkáme, že je a bude správné aby vzniklé společenství 25 států v Evropě mělo svou Ústavu.
Strana práce chce věřit, že se prosadí její myšlenky i pro chod unijních institucí, že současná přebyrokratizace života bude správně analyzována všemi politickými subjekty v jejím konventu a že si začneme brát vážně příklad se zemí kde nemají směrnici na „každý korkový špunt od láhve s vínem“. Nakonec volební program Strany práce do voleb EP letos měl jeden z hlavních bodů namířen právě na debyrokratizaci institucí a všeho konání a činění ve strukturách této unie. Pokud totiž nebude vyslyšen tento náš hlas – a pochopitelně víme, že to není hlas jen náš ( viz matematické výsledky referenda o přistoupení do EU v Česku - bod 1 tohoto textu ), naprosto s klidnou hlavou a bez uzardění tvrdíme a prorokujeme, že takto EU nepřežije, nemá nárok na existenci, nemá oprávnění na existenci. Ale o tom jsme již psali na jiném místě. EU se postupně rozsype jako domeček z karet.
4/
Kategoricky legitimní otázkou tedy je to, zdali dnešní text ústavní smlouvy EU je konzistentním textem, zdali je dostatečně srozumitelným, přehledným, jasným , všem obyvatelům Evropské unie; pochopitelným textem základního zákona sdružení států,ve kterém chtějí dobrovolně žít.
A zde Strana práce v České republice rezolutně nedvojsmyslně nezpochybnitelně tvrdí, že dnešní tento text není jasným otevřeným pochopitelným zákonem pro obyvatele EU. Tento text opakujeme znovu, není určen pro hemživé skvěle placené úředníky v Bruselu a okolí, pro jejich překladatele a „legislativce“. Všichni mu musí rozumět hned a napoprvé bez třicaterého čtení jedné a pořád téže stránky textu.
5/
Z nejvyšších míst struktur EU, od těch úplně nejvyšších zástupců této unie, slýcháváme i my zde doma v Česku, dokdy se EU a její ekonomika, věda a školství chce vyrovnat USA. Nebagatelizujeme tento velmi častě stanovovaný cíl snažení v EU. Opravdu asi nikdo v politických ani byrokratických strukturách tato častá konstatování – vyrovnání či dokonce předhonění Spojených států, nepopře.
Třetí nejlidnatější a čtvrtý největší stát této planety existuje trvale díky více než 200 let staré ústavě. Přes své problémy s mafiemi nejrůznějšího druhu je to stát, o kterém hovoří když ne s úctou tak s uznáním určitě všichni nejvyšší představitelé EU.
Spojené státy americké mají ústavu, která se vejde na 6 tiskových stran formátu A 4, na 5 dalších takovýchto stran se vejde všech 26 dodatků k této ústavě ( poslední je z roku 1971 ).
Jsme přesvědčeni o tom, že po trojím přečtení případně s výkladem (což pokud máme informace o americkém školství – se děje), tuto ústavu pochopí každý blb.
Jsme přesvědčeni o tom, že takovéto zadání si dali velevážení pánové, již tenkrát ve Filadelfii když ji připravovali ke schválení na konci 18. století.
6/
Nebo od koho se máme učit? Na této Zemi. Pro kulturu této části Evropy kde unie vznikla a se dnes rozšiřuje, není na naší planetě jiných příkladů z množiny států světa než jsou právě USA, skvělé úspěchy Švýcarska, či demokracie na Novém Zélandu.
Variant postupu a příkladů jak sepsat srozumitelnou ústavu není nekonečné množství. Je to velmi omezený počet, který se vždy vejde na stránku papíru.
Pojďme touto cestou – říká Strana práce.
7/
Straně práce tedy vůbec nejde o to, abychom nacionalisticky ( my jsme také strana vlastenců, ne nacionalistů ) vykřikovali, že chceme ještě jednoho komisaře, dva výbory o tři europoslance víc, že ztratíme kompetence jako desetimilionový stát v té či oné oblasti. Ne. Dnešních 10,2 obyvatel Česka nikdy nebude diktovat Evropě ani světu. Možná bohudík. Podíváme-li se na to jak vypadají německá, francouzská, anglická natož tak švédská města a vesnice, na krajinu v těchto zemích, tak se často musíme stydět a ne se bijíce pěstmi v hruď, naparujíce se, udržovat naše české zaprděné kompetence manažované čtyřiatřicetiletými fracky ve vládě a parlamentu.
Přes ukrutnou byrokracii v – patrně většině původních zemí evropské 15, tyto země prosperují mají životní úroveň všeho obyvatelstva vyšší než je naše životní úroveň a jejich krajina je méně zasažena negativními vlivy člověka na prostředí než je naše. Ve většině zemí původní 15. Na tom bychom se asi mohli shodnout všichni. Že trvalá udržitelnost je v relativně vyrovnaných rozpočtech a důchodové reformě akcentující vyšší individuální odpovědnost každého občana za svůj podzim života, vědí oni samozřejmě lépe a dříve než my.
8/
Strana práce požaduje přesný a jednoduchý, všem lidem srozumitelný text ústavy EU do 15-20 stran formátu A 4.
9/
Všichni Češi neznají svou ústavu. Jenom politicko-mediální demagogií je lze zmanipulovat k tomu, aby v právoplatném referendu dali své PRO současnému textu, který zovou v Bruselu jakousi ústavní smlouvou EU.
My jsme stranou realistů a známe velmi dobře poměry ve své zemi. Víme, že peníze parlamentních stran i jiné jejich peníze, se kterými mohou nakládat, tuto demagogii jsou schopny zemi naaranžovat. Nakonec již dnes – v prosinci 2004 se tak děje: všichni naši lidé nemají k disposici ústavu českou a průzkumy veřejného ( ? ) mínění nám oznamují, že 63 % voličů je pro přijetí ústavní smlouvy EU – kolik lidí z oněch 8 200 000 voličů této země má doma schválené znění této smlouvy – za prvé, a za druhé – kolik z tohoto počtu voličů ji aspoň prolistovalo , natož tak prostudovalo – aby mohli vyjádřit svůj názor.
10/
V jednoduché a všem pochopitelně Ústavě Evropské unie bude její síla. V jednoduchosti je genialita – toto je cesta do budoucna Evropské unie.
Strana práce doporučuje všem nedát své PRO – současnému textu ústavní smlouvy EU.
Na stránky Strany práce umístěno 14. prosince 2004